[ Autor: Mons. Pierino Galeone, padre; redakční úvodník z časopisu Servi della Sofferenza, 2008/12 ]
Bůh je náš Stvořitel. My – tvorové – jsme však byli již od počátku velmi slabí, křehcí, neposlušní. Zhřešili jsme, a tak jsme se stali Božími nepřáteli. Přestože jsme se od Pána vzdálili, chtěl se on přiblížit k nám, chtěl přijít k nám, být s námi. Co nás však vyburcovává z poklidu je toto: Bůh, Stvořitel nebe i země, ten, který mohl klidně člověka zničit, jej dál nechal žít.
A to není vše: On sám se ujal iniciativy, když sestoupil z nebe na zem, aby odstranil nepřátelství, které hřích postavil mezi nás a Boha. Aby bylo odstraněno toto nepřátelství, bylo zapotřebí odčinit hřích. Aby byl Bůh s námi, bylo potřeba, aby se jeho Syn vtělil, umřel a vstal z mrtvých. Bylo tedy nutné, aby toto Dítě vzalo na sebe všechny hříchy lidí, jak říká anděl: „On odčiní hříchy svého lidu.“ Toto je novost, kterou říká anděl Josefovi. Marii říká, že bude nazván „Synem Nejvyššího,“ usedne navždy na Davidův trůn a jeho království nebude konce. Tímto vyvstává význam – že Ježíš je Bůh, je Král a setrvá na Davidově trůně navěky. Josefovi však zdůrazňuje skutečnost, že odčiní hříchy lidí – právě proto, aby byl s námi, aby žil s námi, aby byl v našem nitru a přebýval v nás. Jak velikou dobrotu měl Otec, jakou lásku měl Syn Boží, že se vtělil a konal Otcovu vůli! Kolik obtíží překonal „Bůh s námi:“ bojoval proti zlému duchu, proti satanovi, proti světu, proti smrti a zvítězil nad nepřáteli Božími i našimi, přestože ho to stálo jeho vlastní smrt.
Kolik toho Pán udělal, aby směl být s námi. A ty, co děláš, abys byl s Bohem? Možná jsou zde nějaké křehkosti, které dosud přikovávají tvé srdce, mysl, vůli, náklonnosti, smysly; možná ten vztah, ta mentalita světa, možná jsou to ty skryté či dokonce pohoršující slabosti tvého srdce. Co děláš, abys byl s Bohem? Kolik obtíží Pán překonal, aby mohl být s námi! Dokonce podstoupil i utrpení a smrt, abychom my mohli být s Ním! A ty jsi byl o těchto Vánocích tolikrát Pánem pozván, abys mu šel vstříc - dobrými skutky, čili s novou vůlí, dobrou vůlí, opustil především zlo a vrátil se znovu ke konání dobra, k modlitbě, účasti na nedělní mši, k pokoji se všemi, k uchování čistoty a jednoduchosti srdce, abys měl víru a naději v Pána, který určitě urovná tvou další cestu a jistě vyjde vstříc všem přáním tvého srdce.
Co ty děláš o těchto Vánocích? Kráčíš opravdu po cestě, která vede k Dítěti Ježíši? Ne již k vánočním oslavám či k jesličkám, nebo k novým zvyklostem či zvláštním způsobům světského života, který si namyšleně domýšlí, že dobře prožívá Vánoce.
Bůh přišel, aby byl s námi - ale „stabilně“ s námi! Kolikrát jsi slíbil a možná dodržel své předsevzetí pouze jeden den či jeden týden a pak ses vrátil znovu k životu „se světem“, možná s hříchem, možná se satanem, a to kvůli tvé velmi slabé mentalitě, kvůli ne ještě rozhodné vůli být definitivně s Pánem. Překonej své těžkosti, měj odvahu, buď silný, opusť zlo, začni znovu konat dobro a být v něm vytrvalý! Setkej se s Ježíšem, nechej se obejmout Děťátkem, které přišlo z nebe, aby bylo s tebou: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“, aby bylo s námi – Emanuel – Bůh s námi.
Jestliže ses skutečně rozhodl prožít Vánoce, pomoz je prožít i druhým. Možná je tu někdo, komu chybí chléb: rychle, nech „ožít“ Vánoce - protože tvá láska způsobí, že Ježíš bude také s ním v jeho domě, kde je všechno zhaslé. Zapal naději, lásku tvých bratří, kteří jsou chudí, nemocní. Učiň to způsobem, aby někdo z tvých příbuzných, nějaký tvůj kamarád či známý – ti, které máš v srdci – mohl být o Vánocích znovu s Ježíšem, a to tak, že opustí zlo a zase přijme do srdce naději, kterou Dítě Ježíš přineslo na svět: pokoj, pravou radost.
Pán by si přál, aby nad všemi domovy zpívali andělé, jako zpívali nad Betlémskou chýší: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“: „lidem, které On miluje“, avšak Pán chce, abychom i my milovali jeho! Jak je hezké vidět na tváři pravou křesťanskou radost, tu, která pochází ze srdce, tu, která se rodí z objetí s Dítětem Ježíšem, které svým pohledem, svým úsměvem, svým objetím, něžností a ručkama daruje jistě útěchu a posilu, vzněty nové radosti, živější naděje, mnohem rozhodnější lásku k Ježíši na věrnější cestě ve vůli Boží a evangelia.
Snažme se jít vstříc Bohu s novou vůlí, s „dobrou vůli“, protože toto je ta skutečná hvězda, která vede kroky nás lidí na zemi: je to právě On – Ježíš, který přišel přinést pravé světlo, to, které ozařuje každého člověka na cestě k nebi. Nechme si pomoct Marií a Josefem: Maria, která představila Ježíše světu, ať jej představí nyní každému z nás. Dej se oslovit Dítětem Ježíšem, nech se okouzlit Mariinou mateřskou tváří.
Překlad: ZK