V noci ze 13. na 14. ledna uplynul přesně rok od chvíle, kdy náš milovaný otec zakladatel, Padre Pierino Galeone, dovršil svou pozemskou pouť a vstoupil do radosti svého Pána. Toto první výročí jeho dies natalis (narození pro nebe) si brněnská komunita Servi della Sofferenza – zahrnující mužskou i ženskou větev a naše drahé přičleněné členy – připomněla při slavnostní mši svaté v katedrále sv. Petra a Pavla.

 

Eucharistie jako střed díkůvzdání

Liturgii předsedal otec Václav Koloničný, děkan opavský, který je s naší duchovní rodinou dlouhodobě spjat. Slavení eucharistie na Petrově nebylo jen pietní vzpomínkou, ale skutečným zpřítomněním oné oběti, která byla středobodem Padreho života.

Kázání se ujal Mons. Karel Orlita, soudní vikář brněnské diecéze. Ve své homilii dokázal citlivě propojit evangelijní zvěst s odkazem otce Pierina. Připomněl nám, že charisma, které nám Padre zanechal – tedy proměňovat utrpení v hodnotu spásy a radosti – není jen historickým dědictvím, ale živým úkolem pro každého z nás. Padreho život byl svědectvím toho, že kdo se zcela odevzdá do rukou Božích a "spolupracuje" s utrpením, stává se nástrojem nesmírné milosti.

 

Hlasy svědků

Silným momentem v závěru liturgie, ještě před závěrečným požehnáním, byla osobní svědectví, která dokreslila mozaiku Padreho působení v našich životech:

  • Otec Václav Koloničný sdílel kněžský pohled na otcovství a duchovní vedení Padreho.

  • Paní Táňa Kestlerová promluvila za laické členy a přičleněné, čímž ukázala, jak široce Padreho srdce dokázalo obejmout každého člověka.

  • Otec Jožka Janoušek přidal své osobní vzpomínky, které nám připomněly Padreho lidskost a humor.

(Celý záznam mše svaté i tato svědectví můžete shlédnout na našem YouTube kanálu zde.)

 

Rodina u jednoho stolu

Protože Servi della Sofferenza je především rodina, nezůstalo jen u liturgického slavení. Po mši svaté jsme se přesunuli do restaurace Živá voda, kterou spravují sestry z komunity Verbe de Vie. V neformální a radostné atmosféře společné večeře jsme mohli prožít to, co Padre vždy zdůrazňoval – bratrství a sesterství, které přesahuje hranice formálních setkání.

Byla to také příležitost pogratulovat Mons. Karlu Orlitovi k jeho blížícím se narozeninám, což jen podtrhlo ducha vděčnosti a oslavy života, který ten večer panoval.

 

Odkaz, který žije

První rok bez fyzické přítomnosti Padreho Pierina nám ukázal důležitou věc: Nejsme sirotci. Dílo, které z vnuknutí Ducha svatého a pod vedením svatého Pia z Pietrelciny založil, žije dál. Jeho odchod nebyl koncem, ale novým začátkem, kdy nás – své duchovní děti – pověřil, abychom nesli pochodeň naděje tam, kde vládne beznaděj.

 

Padre, děkujeme Ti za tvé "Ano", které jsi vyslovil Bohu, a prosíme Tě, přimluvej se za nás, abychom i my dokázali být věrnými Služebníky utrpení v dnešním světě.