Výjimečně jsme se letos vydali na setkání Sdružení Služebníků utrpení do San Giovanni Rotonda o několik měsíců dříve – v termínu 11.5. - 13.5. 2012. Účastnili se převážně ti, kteří mají zájem v létě dělat přísliby a ti, kteří v létě nemohou jet. Bylo nás celkem 7 i s duchovním doprovodem, otcem Stanislavem Tomšíčkem.
Přestože to nebyly hlavní exercicie, účast spolubratrů a spolusester z komunit Sdružení SdS a sympatizujících byla hojná. Přivítali jsme se jak s přáteli z Itálie, Švýcarska, tak i Rakouska.
Po cestě do SGR jsme navštívili poutní místo LORETO. Zde jsme se společně pomodlili ranní chvály a hlavně nám otec Stanislav odsloužil mši sv. v kapli Sv. Kříže pod basilikou. Dostali jsme se tak na místa, kam se běžný turista nedostane. Mohli jsme se zde chvíli zdržet, takže jsme se mohli pomodlit osobní modlitby a také posnídat a udělat ranní hygienu. Poté jsme dále pokračovali do SGR.
V SGR jsme během celého programu měli možnost několikrát navštívit kryptu, kde je umístěn „náš“ otec Pio. Protože nebylo takové teplo, dalo se za o.Piem jít i v poledních siestách. Toho jsme náležitě využívali, protože v tuto dobu zde nebylo mnoho lidí a byl tak čas ke ztišení, rozjímání a modlitbě.
Duchovní obova, přestože byla tak krátká, pro nás byla velmi duchovně silná. Exercitátorem byl „náš“ Padre, mons. Pierino Galone.
Padre k nám všem mluvil velmi upřímně a naléhavě. Ve svých meditacích nás vyzýval k modlitbě a důvěře Pánu. Dále nám kladl na srdce, abychom byli stále bdělí a vyhýbali se příležitostem, které nám nabízí svět.
V poslední meditaci však hovořil o NADĚJI, která má být nám všem povzbuzením. Pán nás nikdy nezatracuje. Potřebuje jen vidět naši věrnost v Jeho osobu. V našich obtížích nám má být nápomocná i Panna Maria, která je naše věrná přímluvkyně. Proto dbejme na modlitbu růžence.
Pěkným zážitkem pro nás také byla meditace ve skupinkách. Nebyli jsme jako obvykle jen česká skupinka, ale přidal se k nám jeden pár z Itálie a přátelé ze Švýcarska. Bylo zajímavé pozorovat, jak každá národnost má jiné smýšlení. Někomu stačí „jenom“ (jenom je v uvozovkách, protože to není málo) modlitba, jiní by potřebovali konkrétní radu, co udělat v dané situaci nebo jak problém řešit. „Jenom“ modlitba jim nestačí. Mnohdy ale opravdu „nic jiného nezbývá“, než věřit a modlit se.
Závěrem tohoto setkání byla společná mše svatá s Padre a všemi přítomnými knězi. Protože ten den byl zrovna svátek Panny Marie Fatimské (tento den je v Itálii den matek), poděkovali jsme a zároveň popřáli „naší“ Madre a byla jí předána velká kytice růži a dort. Bylo to pěkné a příjemné zakončení za květnovou duchovní obnovou.
Do SGR jezdíme velmi rádi, vždy nás chvíle strávené v blízkosti Padre a otce Pia velmi povzbudí a naplní optimismem. Je to i díky společenství – velké rodině, která se tam vytváří.
Děkujeme Pánu za tyto krásně prožité dny.
Kovářovi, Marie a Lukáš