Setkání biřmovanců v Sádku

Poté jsme se rozdělili na 3 skupinky. Já jsem byla ve skupině se sestrou Marií, s otcem Stanislavem a dalšími biřmovanci. V té skupince si každý vzal papír, na kterém bylo napsané z BIBLE z Nového zákona – Evangelium podle Matouše, 7 kapitola, 1-8. 14-15. 21-23. verš. Každý řekl, co ho nejvíce zaujalo a pokusil se to také vysvětlit… Mě osobně nejvíce oslovil 14-15. verš:

 

 Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte: Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje.“ 

 

Já bych to vysvětlila tak, že…když člověk přijímá nějakou informaci a chce ji přijmout v dobrém, nemůže ho to znesvětit, ale často se stává, že se to z dobra „přepracuje“ na zlo a pak z nás vychází to zlé, které nás znesvěcuje…

Když jsme měli skupinovou práci hotovou, spojili jsme skupinky dohromady. Potom každý napsal na papírek, za co chce poděkovat a poprosit, a všichni v modlitbě jsme za to děkovali a prosili. K tomu jsme zpívali písně, díky sestrám, které přivezly texty a kytaru, na kterou sestra Lucie nádherně hrála, a my všichni zpívali. Mě nejvíce, i přes to, že všechny písně byly překrásné, u srdce zahřála píseň VZDEJ DÍK… Když vidím text, uslyším v hlavě melodii, která dá zapomenout na všechny těžké chvíle. Také jsme zpívali písně Nejkrásnější chvíle, Nyní pokloňme se před Králem, Chceme Ti zazpívat a Apoštolskou – Prosíme Tě, dej nám, Pane sílu. A úplně na konec jsme se všichni vyfotili.

Tato setkání jsou vždy ta z nejkrásnějších, protože vím, že všichni kolem mě mají stejnou víru a nemusím se bát, že by se našel někdo, kdo by se posmíval za to, že věřím v Boha.

 Anežka Bohuňková, 15 let