Archiv myšlenek

Nejnovější myšlenky << Listopad 2009 << Říjen 2009 >> Září 2009 >> Nejstarší myšlenky

Myšlenky dne za Říjen 2009

---

31.10.2009

Poslušnost víře z tebe učiní křesťana, umožní ti žít zvláštní zasvěcení a je příčinou dokonalosti duchovního života.

"L'ubbidienza alla fede ti fa diventare cristiano, vivere la consacrazione speciale ed è causa della perfezione della vita divina."

---

30.10.2009

Poslušností je budován Kristův život v nás. Mimo oblast poslušnosti nelze potkat Krista, ani žít křesťanský život.

"Nell'ubbidienza si costruisce la Vita di Cristo in noi. Al di fuori dell'ubbidienza non ci si incontra con Cristo e né si vive la vita cristiana."

---

29.10.2009

Nenech se splést rozdílem mezi tím, co cítíš a čemu věříš, protože víra s poslušností ti zaručuje Boží přítomnost, která ne vždy může být povšimnuta lidským cítěním.

"Non ti confondere tra ciò che senti e ciò che credi, perché la fede con l'ubbidienza ti assicura la presenza di Dio, che non sempre può essere avvertita dal sentire umano."

---

28.10.2009

Během pokušení neprodlévej u přitažlivosti a zahanbení, ale obětuj hned Pánu své pokoření, abys byl milosrdný ke všem.

"Nella tentazione non indugiare sull'attrazione e sulla vergogna ma offri subito al Signore la tua umiliazione perché usi misericordia per tutti."

---

27.10.2009

Konání Boží vůle ze strany člověka je podobné radosti, kterou má Bůh sám v sobě.

"Fare la Volontà di Dio da parte dell'uomo è simile alla gioia che Dio ha di se stesso."

---

26.10.2009

Neumíš si představit, jak veliká je dobrotivost Boží vůči tomu, kdo koná jeho vůli.

"Non puoi immaginare quanto sia grande la bontà di Dio verso colui che fa la Sua Volontà."

---

25.10.2009

Uspokojení pocházející z kritiky je horší než jakékoli jiné potěšení, protože kromě zadostiučinění ze zlého, obsahuje též nedostatek křesťanské lásky.

"La soddisfazione della critica è peggiore di ogni altro piacere perché oltre alla soddisfazione c'è anche la mancanza della carità."

---

24.10.2009

Ať z tvého života nikdy nevymizí odpovídat na zlo dobrem.

"Non ti sfugga mai nella vita di rispondere al male col bene."

---

23.10.2009

Trpělivost je základním pilířem bratrské lásky.

"La pazienza è un pilastro fondamentale della carità fraterna."

---

22.10.2009

Jak je hezké být spolu a mít se rádi.

"Come è bello stare insieme e volersi bene."

---

21.10.2009

Kdo je věrný v malých skutcích, bude věrný také ve velkých.

"Chi è fedele nelle piccole azioni sarà fedele anche nelle grandi azioni."

---

20.10.2009

Poslušnost činí malé skutky velkými.

"L'ubbidienza rende grandi le piccole azioni."

---

19.10.2009

Tou nejkrásnější úlevou na duchovní cestě je skutek bratrské lásky.

"Il più bel sollievo nel cammino spirituale è un atto di carità fraterna."

---

18.10.2009

Při konání Boží vůle se radost mnohdy opožďuje. Zpoždění však pomine jako mrak před sluncem.

"Nel fare la Volontà di Dio a volte la gioia ritarda, ma il ritardo passa come nuvola dinanzi al sole."

---

17.10.2009

Věrnost v radostném konání Boží vůle ti umožní vstoupit do Boha radosti.

"La fedeltà a fare con gioia la Volontà di Dio ti fa entrare nel Dio della gioia."

---

16.10.2009

Kdo koná Boží vůli, se nemůže zbláznit, protože Bůh není blázen.

"Chi fa la Volontà di Dio non può impazzire, perché Dio non è un pazzo."

---

15.10.2009

Pozor na psa! Nepřibližuj se ďáblu, který tě může zuřivě kousnout, sevřít do tesáků a roztrhat.

"Attenti al cane! Non ti avvicinare al maligno che, con furia, ti può mordere, azzannare e sbranare."

---

14.10.2009

Člověk je (stvořen) pro Boha a pro radost. Je (stvořen) pro Boha radosti.

"L'uomo è per Iddio e per la gioia, è per il Dio della gioia."

---

13.10.2009

Není větší cti a slávy pro Ježíše, než vítězství nad světem.

"Non c'è onore e gloria più grande per Gesù della vittoria sul mondo."

---

12.10.2009

Jak je krásné být blízko Ježíši a nedávat najevo žádnou známku strachu ze světa.

"Come è bello stare vicino a Gesù e non dare alcun segno di paura del mondo."

---

11.10.2009

Zlý duch se znovu uchyluje ke vzdáleným příležitostem, ve kterých si možná dříve upadl do slabosti. Zlý duch tak činí, protože tvá pevná vůle je rozhodnutá odmítat blízké příležitosti ke hříchu. Zůstaň pevný ve víře, protože vzdálená příležitost a slabost jsou znamením jeho útoku zuřivého vzteku.

"Il maligno ricorre alle occasioni remote, dove forse seguiva la fragilità, perché la volontà risoluta è decisa a respingere le occasioni prossime. Resta saldo nella fede, perché l'occasione remota e la fragilità sono segno della sua rabbiosa furia d'assalto."

---

10.10.2009

Neměj strach, jestliže jsou útoky zlého ducha stále hrozivější. Neboj se síly zlého ducha, nýbrž vírou věř ve všemohoucnost Ježíše Krista.

"Non aver paura se gli assalti del maligno sono più minacciosi; non temere dinanzi alla forza del maligno, ma con la tua fede credi nella Onnipotenza di Cristo Gesù."

---

9.10.2009

Ježíšovo utrpení kvůli našim křehkostem je veliké. Ještě větší však je jeho utrpení kvůli (naší) nedostatečné důvěře, že nás z nich vyprostí.

"E' grande la sofferenza di Gesù per le nostre fragilità, ma è più grande la Sua sofferenza per la mancanza di fiducia in Lui per esserne liberati."

---

8.10.2009

Zodpovědnost před Bohem je „vyúčtování“, které mu musíme dát ze svých činů a úmyslů.

"La responsabilità dinanzi a Dio è il rendiconto che dobbiamo fare a Lui delle nostre azioni e delle nostre intenzioni."

---

7.10.2009

Panna Maria říká, abychom se hodně modlili za hříšníky.

"La Madonna dice di pregare molto per i peccatori."

---

5.10.2009

Víra je ve vztahu k poslušnosti tak jako duše ve vztahu k tělu.
Duše je oživující princip těla. Jakmile duše opustí tělo, tělo umírá. Z toho tedy vyplývá, že bez víry není možná poslušnost.

"La fede sta all'ubbidienza come l'anima al corpo."

---

4.10.2009

Evangelijní chudoba obohacuje, bohatství světa ochuzuje.
Dnešní myšlenka opisuje jeden z mnoha křesťanských „paradoxů“, kdy se chudoba stává pramenem hojnosti a bohatství. Jak tomu rozumět? Jedině tak, že se podíváme na plody evangelijní chudoby. „Evangelijní“ znamená, že vychází z principů evangelia, vychází z Ježíšova učení. „Evangelijní“ může také znamenat „dobrovolně přijatá“. Je to postoj člověka, který ví, že Bůh je zdrojem každého bohatství, že on sám je zosobněné Bohatství. A člověk, který mu věří (jako jeho dítě), spoléhá na to, že od tohoto Boháče dostane všechno, co bude potřebovat a že mu tedy nebude nic chybět. Sám Ježíš žil v takové „dobrovolné chudobě“ – byl potulným kazatelem, spoléhal ve všem na prozřetelnost svého Otce a Otec jej nikdy nezklamal. Kdo obejme dobrovolně chudobu (která vychází především z „nelpění“ na tvorech – ne ani tak z toho, že člověk nemá nic), bude cítit štěstí a svobodu a jeho srdce, oproštěné od tvorů, bude schopné vnímat více svého Stvořitele, který je pramenem hojnosti a štěstí. Naopak ten, který spoléhá na bohatství (na to co má a čím je), bude stále více po dalším vlastnictví prahnout a nikdy se neuspokojí (protože bohatství samo o sobě ho nemůže nikdy naplnit štěstím – pouze mu může dát chvilkové potěšení, ale nic víc). Papež říkal mladým ve Staré Boleslavi, že mnoho lidí hledá štěstí mimo Boha a důsledkem toho je ještě větší osamělost a prázdnota. Vyvol si tedy správně, obejmi s radostí chudobu a tak jako Ježíš kráčej s důvěrou ve svého Otce po cestě svého života. Ne že by ses vůbec nestaral o věci kolem – to ne, ale chraň své srdce od ulpění na těchto věcech, protože tvé srdce bylo stvořeno pro lásku – aby milovalo – a touto láskou je může naplnit jen ten, který je Láska.

"La povertà evangelica arricchisce, la ricchezza del mondo impoverisce."

---

3.10.2009

Překonání té nejtvrdší zkoušky učiní člověka podřízenějšího Boží vůli.
Za „nejtvrdší zkoušku“ můžeš vždy považovat tu, která je ve tvém dosavadním životě ta nejtěžší. Jedná se samozřejmě o duchovní zkoušku, čili o duchovní boj. Jistě, kdo žije v intenzivním vztahu s Bohem, může mít před sebou nějakou Bohem určenou „zkoušku“, během níž sáhne až na dno své ubohosti a na dno ubohosti vůbec. Může to být tvrdá zkouška zklamání (např. z lidí kolem, z nedoceněné práce, z představy, kterou měl o svém životě, o svém povolání…), nechuti, omrzelosti, pokušení proti víře a důvěře v Boha, pocitu zbytečnosti. Ve chvíli, kdy prožíváš duchovní zkoušku (jakoukoli), je potřebná vytrvalost a úsilí (byť se ti v té chvíli zdá, že žádného nejsi schopen) pokračovat v započaté cestě, navzdory všemu, co cítíš, co vnímáš a co tě od setrvání na cestě odrazuje. Stůj co stůj je třeba jít dál. Věř! Ježíš je s tebou (i když ho právě v této chvíli vůbec nevnímáš) a nedovolí, aby ti někdo uškodil. Chce to jen víru a vytrvalost. Nehleď na obtíže, na pokušení – nedávej jim za pravdu – ale zaměř svůj pohled na Ježíše (tj. zaměř pozornost své víry na jeho jistou přítomnost, že je ti po boku). Uděláš pak zkušenost, že on je jediný a skutečný Pán a že jemu jsou všichni a všechno podřízeno. Neboj se, on tě ze zkoušky dřív nebo později vyvede. Každá taková zkouška je prostředkem, který očistí tvou duši, tvé srdce, tvou mysl i pohled tvých očí. A zkušenost, kterou získáš v té zkoušce, ti umožní ještě více věřit Bohu, spoléhat na něj. Budeš stále víc přesvědčený o tom, že co Bůh chce, je jen pro dobro (ne pro utrpení) a budeš se rád sklánět před Boží vůlí (ať je jakákoli), protože si budeš jistý, že Bůh je tvůj milovaný Otec, který tě miluje mnohonásobně víc než ty jeho.

"Il superamento della prova più dura rende più docili alla Volontà di Dio."

---

2.10.2009

Pokorný člověk pokořuje sám sebe a je vyvyšován Bohem. Pyšný člověk povyšuje sám sebe a je pokořován Bohem.
Pokorný je ten, kdo stojí „na svém místě“ a uznává, že je tvor a služebník. Boha uznává jako Stvořitele a svrchovaného Pána - na rozdíl od pyšného, který sám sebe považuje za „pána všeho“ – ve smyslu: „mohu dělat, co chci, bez ohledu na kohokoli, no a? Co se mi stane? Já to vidím tak. Nikdo mi nebude říkat, jak to mám dělat, jak mám žít, co mám dělat a co ne“. Když se vrátíme k pokornému člověku, možná přijde na mysl otázka: „A není to pak chudák? Vždyť sám sebe považuje za „nic“…“ Ne, opravdu není chudák, protože právě pro jeho pravdivý pokorný postoj se k němu Bůh sklání jako jeho Ochránce a dobrý Otec. Stará se o něj a jak píše žalmista: „Slabého zdvihá z prachu, ze smetiště povyšuje chudého, aby ho posadil vedle knížat, vedle knížat svého lidu“. Toto je onen vztah „poníženého“ a Boha. Na druhou stranu, proč Bůh „pokořuje“ pyšného? Není to jistě „trest“, jak bychom tomu mohli rozumět, ale spíše prostředek láskyplné výchovy. Bůh je plný naděje, že se nakonec pyšný před Ním skloní (tj. že v pravdě uzná Boha za Stvořitele a Pána), protože pokud se tak nestane, Bůh ví, že by tohoto pyšného člověka ztratil na celou věčnost. A to On nechce. Bůh je Láska, miluje a přeje si štěstí každého člověka.

"L'umile umilia se stesso ed è esaltato da Dio, l'orgoglioso esalta se stesso ed è umiliato da Dio."

---

Nejnovější myšlenky << Listopad 2009 << Říjen 2009 >> Září 2009 >> Nejstarší myšlenky