Zážitky a vzpomínky – San Giovanni Rotondo
Třetí článek o naší pouti s mladými, jehož autorem je patnáctiletý Tonda.
Třetí článek o naší pouti s mladými, jehož autorem je patnáctiletý Tonda.
Druhý článek, ve kterém se za letošní poutí mladých ohlíží sedmnáctiletá Markéta.
Ve dnech 17. - 22. února 2026 prožilo 44 mladých ve věku 13 - 20 let pouť do San Giovanni Rotondo zaměřenou především na rozlišování vlastního povolání. Kromě návštěvy míst spojených s životem a působením otce Pia měli tito mladí lidé možnost naslouchat promluvám a svědectvím našich zasvěcených bratří a sester, kněží a laiků, a také manželů, kteří sdílejí spiritualitu Sekulárního institutu Servi della Sofferenza. Mladí poutníci vytvořili krásné společenství plné radosti a nadšení. Tři z nich své zážitky z pouti sepsali a zde je sdílejí. První je šestnáctiletý Tomáš.
Když se díváte na tyto nové stránky, vidíte výsledek cesty, která trvala více než deset let. Byla to cesta plná slepých uliček, frustrace i technologických změn, ale nakonec, díky Bohu, a s pomocí fascinujícího objevu, jak může moderní technologie sloužit dobré věci, je konečně tady... Jak tedy tento web vznikal?
Nebeský Otec vládne nad universem způsobem fortiter et suaviter (pevně a s mírností) a předal svému Synu Ježíši a Marii pevnost a něžnost vlády, zvláště nad lidstvem.
"Il Padre Celeste governa l’universo in modo fortiter et suaviter e ha trasmesso a suo Figlio Gesù ed a Maria la fortezza e la tenerezza del governo, specialmente dell’umanità."
Věrnost je zůstat věrní v lásce Boží a Bůh tím, že zůstane v člověku jej připodobni k sobě, k svému dokonalému obrazu a podobě.
Tomu, kdo je věrný, svěří Ježíš to nejlepší ze sebe a z toho, co mu patří.
Věrnost usnadňuje vítězství, ale nevylučuje boj proti nepříteli, který se vzdaluje s vychytralostí.
Prohnanost satana se projevuje skrytím v léčce , překvapením v útoku a násilím v „ulovení“ (získání, dobytí) a ve svádění (člověka).
Víra je jediná, která přijímá utrpení neboť rozum o něm diskutuje, vůle ho odmítá a emoce ho činí nesnesitelným.
Víra je otcovská ruka Boží, která s jemností klade utrpení do srdce člověka.
V modlitbě je naděje duši očekávání a důvěry v moudrost Boží.
Bolest doprovází radost tak jako teplo oheň a světlo pramen.
Pravá radost je ovoce, které pochází z jediného stromu: z kříže.
Nervozita je vytvořena nejprve v rozumu, pak sestoupí do psych. Emocí a tedy se svede do vášně hněvu. Kdo nemá pokoj v srdci nebo jednou ano, jednou ne, je otrokem emocí. Je to chudáček těžce snášený sám sebou a druhým.
Naše náboženství je nemožné, proto Ježíš řekl: „Beze mne nemůžete dělat nic“ a „Bohu není nic nemožné.
Tomu, kdo věří, není nic nemožné.
Věří v Boha pouze ten, kdo koná jeho vůli.
Ďábel činí obtížnějším všednost (každodennost) a nemožným to, co je neobvykle (mimořádné).
Někdy mají dobré duše větší strach z toho, co je obvyklé, než z toho co je mimořádné, protože to aktivuje všechny sily, kdežto to první oslabí úsilí.
Nehleď na kroky které děláš a na cestu kterou jdeš. Mysli na to, že každým krokem jsi blíž cíli a cítíš větší radost při setkání. Pamatuj, že Kristus je cesta.
Duše je jako voda řeky. Teče i tam, kde nejsou květy, stromy, plody. Někdy je proud, někdy malé vodopády, někdy je tichá. Hlavní je , aby byla řeka vždy spojena s Kristem.
Velké duše jsou jako zasněžené hory: obtížné na vstup, ale dávají vodu řekám, jež zavlažují údolí.
Tak jako při cestování snášíš hluk auta s podmínkou, že jedeš, tak snášej v duchovním životě hluk bolesti , za předpokladu, že jedeš ve voze vůle Boží.
Násilí satana a světa jsou znamením jejich slabosti a zkouškou tvoji síly (pevnosti).
Ve křtu jsi dostal silu jako kardinální ctnost a jako dar Ducha svatého. Je na tobě, abys ji používal. Neměj strach ze slabosti, protože se také musí dobyt (získat).
Naděje žije více z víry v Boha, který dává než z očekávání darů.
Utrpení je zřeknutí a dar: zřeknutí tvého já a dar Boha. Bohu se nejvíce líbí zřeknutí člověku dar.
Duše je podobná jako briliant spadly do blata: je nutné ji vyčistit obrácením a pak ji nechat ozářit světlem ctnosti a trpitelem ducha.
Bolest a radost jsou jen prostředky, které přivádějí ke Kristu: obejmi bolest a nevaž se na radost, abys zůstal jen s Kristem.
Jen láska snáší tíhu bolesti. Buď pozorný a nedomáhej se abys zůstával v radosti, protože bys tím už opustil prostor sklonit se před vůli Boží.
Láska je jediná, kterou překonáš bolest i radost. Jestliže zůstaneš v lásce, zůstaneš v Bohu a v něm nalezneš uspokojení všech tužeb.
Drž v objetí bolest dokud Ti nedá ovoce. Je snadnější slunci nedat světlo , než aby utrpení nevydalo svoje ovoce – radost.
Radost se vychutnává lépe ve společnosti s vděčností , opatrnosti a bratrskou láskou.
Duch Boží nám necháva zakoušet lásku, která produkuje radost. Láska je ovoce poslušnosti ve víře.