Výročí odchodu otce zakladatele: Vzpomínka, vděčnost a naděje v brněnské katedrále
"Láska nikdy nepůsobí bolest. A utrpení, přijaté z lásky, se stává bránou k životu."
Prožili jsme
Duchovní podněty a inspirace
Cesta k novým stránkám SdS: Od Joomly až po spolupráci s umělou inteligencí
Když se díváte na tyto nové stránky, vidíte výsledek cesty, která trvala více než deset let. Byla to cesta plná slepých uliček, frustrace i technologických změn, ale nakonec, díky Bohu, a s pomocí fascinujícího objevu, jak může moderní technologie sloužit dobré věci, je konečně tady... Jak tedy tento web vznikal?
17.01.2026
👁️ 63
Myšlenka na dnešní den
Objevil jsi, jak vznešená a jak rozsáhlá je Boží láska v tobě? Šíře nebes je malou věcí ve srovnání s nekonečnou láskou, na které Bůh dává účast člověku, stvořenému k jeho obrazu a podobě.
"Hai scoperto quanto è alto e quanto è vasto l’amore di Dio in te? La vastità dei cieli è piccola cosa a confronto dell’amore infinito che Dio partecipa all’uomo, fatto a sua immagine e somiglianza."
Mons. Pierino Galeone
16. 2. 2014
16. 2. 2014
1. 9. 2009
Pevná víra dává jistotu pravdy a přesvědčivost lásky.
"La fede salda dona certezza della verità e sicurezza dell’amore."
2. 9. 2009
Boží plán může být satanem napadán, avšak nemůže jím být zničen. Zůstaň s Bohem a s Ním uskutečníš jeho plán.
"Il disegno di Dio può essere lottato ma non eliminato da satana. Rimani con Dio e con Lui realizzerai il Suo disegno. "
3. 9. 2009
Nesmrtelný člověk zůstává navěky. To, co je ve světě pomíjivé, nemůže být nikdy schopno realizovat člověka.
"L'uomo immortale rimane per sempre, ciò che passa del mondo non può mai essere capace di realizzare l'uomo."
4. 9. 2009
Boží vůle je „pracovna“, v níž se každý člověk realizuje.
"La Volontà di Dio è il laboratorio nel quale ogni uomo si realizza."
5. 9. 2009
Čas je dar, který Bůh dává každému z nás. Neztrácej už čas, protože jinak bys ztratil drahocenný dar, v němž jsi povolán realizovat Boží plán pro věčnost.
"Il tempo è un dono che Dio da' a ciascuno di noi. Non perdere più tempo perché perderesti un dono prezioso nel quale sei chiamato a realizzare il disegno di Dio per l'eternità."
6. 9. 2009
Zlý duch někdy zaměňuje Boží vůli za ztrácení času, když čekání na aktivitu, přestože je chtěná Bohem, není vysvětlitelné.
"A volte il maligno confonde la Volontà di Dio con la perdita di tempo se l'attesa per l'attività, pur voluta da Dio, non è spiegabile."
7. 9. 2009
Nikdy nezhasínej úsměv na rtech, jednoduchost srdce překoná jakýkoli smutek.
"Non spegnere mai il sorriso sulle labbra, la semplicità di cuore supera qualsiasi tristezza."
8. 9. 2009
Bratrská láska je pramenem zásluh pro nebe.
"La carità fraterna è la sorgente dei meriti per il Cielo."
9. 9. 2009
Od Ježíše pochází přikázání bratrské lásky; od bratrské lásky musíme vyjít, abychom byli ve všem poslušní Ježíši.
"Da Gesù parte il comando della carità fraterna, dalla carità fraterna si riparte per ubbidire in tutto a Gesù.
10. 9. 2009
Neztrácej odvahu, jestliže je tvá víra příliš malá; stačí, když je jako hořčičné zrnko, aby přenášela hory.
"Non ti scoraggiare se la tua fede è piccola piccola, basta che sia quanto un granello di senapa per spostare le montagne."
11. 9. 2009
Víra je dar. Poslušnost ji živí, zatímco bez poslušnosti pohasíná.
"La fede è un dono che l’ubbidienza tiene in esercizio e senza di essa si spegne."
12. 9. 2009
Naprostá trpělivost není ta, která přijímá urážku, nýbrž ta, která na zlo odpovídá dobrem.
"La pazienza piena non è tanto quella che accoglie l'offesa quanto quella che risponde col bene al male."
13. 9. 2009
Víra je světlo, které umožní vidět zmatek, aby se mu dalo vyhnout.
"La fede è luce che fa vedere la confusione per evitarla."
14. 9. 2009
Dobré skutky jsou pravým vyjádřením víry.
"Le opere buone sono la vera espressione della fede."
15. 9. 2009
Ta největší víra se uplatňuje v bratrské lásce.
"La fede più grande si esercita nella carità fraterna."
16. 9. 2009
Bratrská láska je tím jediným pravým setkáním s bližním.
"La carità fraterna è l'unico vero incontro col prossimo."
17. 9. 2009
Pokora je Ježíšův příbytek. Když chybí pokora, nemá Ježíš kde přebývat.
"L'umiltà è la dimora di Gesù, senza l'umiltà Gesù non ha dove dimorare."
18. 9. 2009
Největším úsilím duše je učit se být pokornou. Pokora je totiž (jako) páka, která „přetáčí“ celou hříchem narušenou přirozenost.
"Lo sforzo più grande di un'anima è imparare ad essere umile, perché l'umiltà è la leva che rovescia tutta la natura corrotta."
Lidská přirozenost je po prvotním hříchu nakloněna ke lži a ke zlu. Přirozeně člověk tíhne spíše k pýše, než k pokoře. Proto získávání ctnosti pokory vyžaduje tolikeré úsilí. Pokora je opakem pýchy, a tudíž je mnohdy naprostým opakem toho, k čemu člověk přirozeně tíhne, co přirozeně cítí a co si myslí. V dnešní myšlence je přirovnána pokora k „páce“, která onu lidskou přirozenost přetáčí úplně „naruby“. Padre dnes říká, že získat pokoru vyžaduje úsilí, a to největší úsilí. Proto neztrácej odvahu, jestliže vnímáš a zakoušíš přirozený odpor, nesoulad s tím, k čemu tě vede tvá přirozenost, přestože se ji snažíš uvést do souladu s Boží vůlí. Neztrácej odvahu, jestliže vidíš stále jen své pády, a když se ti zdá, že spíš podléháš, než vítězíš. Odvahu! Pán se víc dívá na tvé úsilí než na výsledek.
19. 9. 2009
Jednoduchost je stav duše toho, kdo je v ráji, protože radikálně vylučuje vše, co není správné, dobré a svaté.
"La semplicità è lo stato d'animo di chi è in Paradiso perché esclude radicalmente ciò che non è giusto, buono e santo."
Člověk, jehož srdce je „jednoduché“, prožívá vnitřní štěstí, protože se nezabývá věcmi, které plodí smutek. Nepozastavuje se nad tím, co vidí kolem, přestože kvůli mnoha věcem či lidem trpí, nebo se za ně vroucně modlí. Ve všem spoléhá na Boha a v ničem na sebe. Dělá vše, co může, vědom si toho, že vše záleží na Bohu. Vidí v Bohu milujícího Otce, který se postará o vše, nač on sám nestačí. A toto vědomí vytváří onen „ráj“, který již nyní ve svém nitru zakouší.
20. 9. 2009
Nehleď na lomoz světa, na nedostatek citlivosti a rozmanitá rozptylování. Zaměř svůj pohled na Ježíše, který se na tebe dívá. Dávej pozor na to, kam kladeš nohu a kráčej, kráčej a neochabuj.
"Non badare al frastuono del mondo all'assenza dei sentimenti e alla varietà delle distrazioni ma punta gli sguardi a Gesù che ti guarda, sta' attento dove metti i piedi e cammina, cammina e non ti stancare."
To, co člověk vnímá, co vidí kolem sebe, ho může natolik ochromit, že ztratí odvahu kráčet v duchovním životě dál. Je jisté, že kdo došel dál, ten se musí mnohdy utkat s daleko většími obtížemi, než ten, který sotva kráčí na začátku cesty. Neochabuj tedy, jestliže vidíš, že vše kolem je tak děsivé, nedbej na to, když se ti zdá, že nikde nenacházíš odpočinek a třeba ani spřízněnou duši – spoluputujícího na cestě, který by tě podepřel v době zkoušky a jako Šimon podepřel tíhu kříže. Dívej se na Ježíše. A když si myslíš, že to všechno dopustil On, pokoř se před ním a z hloubi svého srdce mu řekni: „Ježíši, to všechno si zasloužím. Ale věz, že i kdybys mě chtěl zabít, přece tě nepřestanu milovat.“ Neboj se, zkouška nepotrvá navždy. Po noci přichází den a po bouřce slunce. Žalmista o tom říká: „Proč se má duše rmoutíš, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, znovu mu budu vzdávat chválu – jen Jemu. On je můj Bůh.“
21. 9. 2009
Duchovní život je Kristus. S Kristem budeš vždy na cestě pravého duchovního života.
"La vita spirituale è Cristo. Con Cristo sarai sempre nella via della vita vera dello spirito."
Dnešní myšlenka ujišťuje a upokojuje duši, která se odpovědně vydává na cestě duchovního života za Kristem a snaží se jej následovat. Možná jí vzchází obava, že by se snad mohla na cestě ztratit, zatoulat, právě proto, že se cesta místy zdá příliš neschůdná, strmá, úzká, proplétaná jinými cestami. Kdo se v tom pak má vyznat!? Neboj se. Když zaměřuješ svůj pohled na Ježíše, nemůžeš se ztratit. A není třeba trápit se tím, když ho snad nevnímáš, nevidíš a nezakoušíš. On je tady. Je u tebe, a dokud jej od sebe neodeženeš tím, že „nebudeš chtít“, pak tu bude vždy a bezpečně tě povede i těmi nejstrmějšími a nejnebezpečnějšími cestami, a to zvláště tehdy, když tyto cesty nevybíráš ty, ale On. Důvěřuj! On ví, co dělá a proč zrovna tuto cestu pro tebe nyní vybírá.
22. 9. 2009
Utrpení je opravdovým, i když přísným, učitelem duchovního života, protože připravuje ke zřeknutí a učí poslušnosti.
"La sofferenza è la vera maestra, anche se severa, della vita spirituale perché dispone alla rinunzia e insegna l'ubbidienza."
Klíčem k porozumění textu dnešní myšlenky je verš z listu Židům, kde jeho autor píše o Ježíši: „Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel, tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy...“ (Žid 5,8). Utrpení v sobě obsahuje dvě součásti: zřeknutí a sklonění se před Bohem (tj. zřeknutí a poslušnost). Utrpení je samo o sobě absencí nějakého dobra – proto „zřeknutí“ – člověk se něčeho (chtě nechtě) zříká, něco mu schází a jako křesťan by se měl s pokorou „sklonit“ před Boží vůlí, a tedy přijmout svůj aktuální stav. To znamená přijmout utrpení v poslušnosti. Tímto způsobem je utrpení „učitelem“, který „vyžaduje“ zřeknutí, ale učí poslušnosti. Učí však poslušnosti synovské, ne otrocké!
Dnešní myšlenka poukazuje na utrpení jako pozitivní hodnotu, díky níž se člověk připravuje (disponuje) na zřeknutí a na poslušnost vůči Bohu. Být poslušný, tj. konat jenom a pouze Boží vůli, znamená žít jako šťastné Boží dítě, které vnímá Boha jako svého Otce, který ví, co dělá a ve všem a skrze všechno sleduje pouze dobro – v první řadě mé a potom taky skrze mě dobro druhých. Takový je Bůh. A jako jeho dítě se mohu radovat, přestože musím nyní snášet nějaké utrpení, protože On má vše ve svých rukou a já věřím, že On je dobrý a nechce nic, než dobro. Tak proč se bát?
23. 9. 2009
Utrpení je tajemnější než cokoli jiného, protože odnímá málo a obohacuje o mnohé.
"La sofferenza è quanto mai misteriosa perché priva di poco e arricchisce di molto."
Utrpení bývá popisováno jako tvrdá slupka, pod kterou se skrývá sladký plod. Člověk se obvykle zastavuje u slupky a nechce se mu „prokousat“ až k ovoci. Proto tolik lidí utrpení nechce (slupka je totiž velmi hořká)… Kdo však přijme utrpení v poslušnosti, „prokouše“ tvrdou nechutnou slupku, dostane se k plodu. Tím plodem jsou duchovní dary, kterými Pán obohacuje svoje věrné, očišťuje jejich srdce, podporuje ctnosti a obohacuje jimi duši. Otec Pio říkával, že utrpení vzdává slávu Bohu, pomáhá duším v očistci a také bratřím, putujícím v tomto “pozemském vyhnanství“. Taky říkával, že miluje utrpení ne pro ně samé, ale kvůli dobrům, která přináší. My jako křesťané navíc víme, že kříž je podmínkou následování Ježíše. Nebojme se tedy kříže – tohoto tajemného „ovoce“, které odpuzuje svou tvrdou slupkou. Ježíš řekl: „Kdo chce jít za mnou, vezmi kříž a následuj mě“.
24. 9. 2009
Bolest vyplývající z každodennosti převyšuje utrpení a radosti, které pomíjí.
"La pena del quotidiano è superiore alle sofferenze e alle gioie che passano."
Dnešní myšlenku lze pochopit ve smyslu, že obyčejnou každodennost – tu „šedou monotónnost“ – je těžší snášet než jednotlivá utrpení, která tu dnes jsou a zítra už třeba nejsou. Stejné je to i s radostí – bývá to záležitost dočasná, která dnes je a zítra už třeba ne. Na rozdíl od této „pomíjivosti“ se zdá „každodennost“ jako nekončící stereotyp, který si vyžaduje mnohem větší lásku a věrnost, než je to u jednotlivých pomíjejících stavů a pocitů. A přece právě tato stálá poslušnost a vytrvalost v každodennosti (aniž by tě to omrzelo), je tím největším projevem lásky, který můžeš Bohu dát. Nemyl se, nemáš se zaměřovat na nějaký velký skutek, na heroické snášení nějakého utrpení (které by sis dokonce přivodil sám), protože toto tě spíš povede k pýše než k lásce. Naopak, tou cestou lásky je ta, kterou v církvi ukázala sv. Terezie z Lisieux – cesta lásky skrze drobné, nenápadné skutky, neustále, den co den, chvíli co chvíli. Toto je cesta lásky, která je Bohu milejší než velké hrdinské skutky, konané domýšlivou a pyšnou duší, která si namýšlí, že tím Boha oslavuje (a přitom tím hledá jen svou vlastní slávu – i když si to neuzná). Neboj se kráčet cestou pokorné každodenní lásky (skrze láskyplné konání všeho, co den přináší – přestože je to „pořád stejné“). Když takovou věrnost Pán uvidí, jistě se k tobě skloní se svou nekonečnou láskou, protože to, co jej přitahuje, je pokora. A kdo ví, možná, že tě pak povolá k nějakému „většímu skutku lásky“, protože „Kdo je věrný v malém, bude věrný i ve velkém“.
25. 9. 2009
Každodennost je banka, ze které můžeš poslušností získat věčnost.
"Il quotidiano è la banca da cui puoi riscuotere con l'ubbidienza l'eternità."
Dnešní myšlenka je tak jasná, že není třeba ji příliš rozvádět. Poukazuje se v ní opět na hodnotu každodennosti, která, když je prožívaná ve stálé poslušnosti (- Boží vůli, tomu, co Bůh předkládá i tomu, co dopouští), se stává zdrojem pro věčnost, čili pro věčnou radost a štěstí zakoušené v Boží přítomnosti. A tak si už nestýskej na to, že je to pořád stejné, monotónní. Ani příliš neplač nad tím, že každý den se opakují nesčetná pokušení a utrpení, protože i ony vytváří tuto vzácnou „každodennost“, která ti má „vydělat“ věčnou slávu.
26. 9. 2009
Jako je dítě ve všem závislé na tatínkovi a mamince, tak ten, kdo se stává dítětem, je ve všem závislý na Ježíši a Panně Marii.
"Come il bambino dipende in tutto dal papà e dalla mamma, così chi diventa bambino dipende in tutto da Gesù e dalla Madonna."
Slovo „závislost“ může vyznívat dosti negativně, jedná se zde však o ten nejkrásnější a nejněžnější oboustranný postoj. Nejedná se o takovou „závislost“, že by člověk nic nemohl sám udělat, jakoby byl jakousi loutkou v rukou Božích. Jedná se o bytostný postoj důvěry. Když jsi jako dítě, očekáváš vše od toho, komu důvěřuješ. Je to zároveň velice přirozené – dítě neuvažuje o tom, že je „závislé“. Ono prostě důvěřuje, nezaobírá se tím, co nedokáže udělat či pochopit. Ve své jednoduchosti prožívá takový postoj důvěry, spolehnutí se, a to je vše. Na druhou stranu maminka a tatínek, nemohou zapomenout na své dítě, velmi dobře vědí, co všechno ono ještě nedokáže a sami se starají o vše, co vidí jako potřebné a dobré pro toto své dítko, které nade vše milují. Toto je onen postoj závislosti – je to oboustranný postoj – na jedné straně důvěra a na druhé straně starostlivost. Ať jedno, tak druhé je postojem a projevem velké bytostné lásky.
27. 9. 2009
Život člověka je radost i bolest, které spolu musí koexistovat v jediném životě. Svatí trpí radujíce se a radují se trpíce.
"La vita dell'uomo è gioia e dolore che devono coesistere insieme nell'unica vita. I santi soffrono gioendo e gioiscono soffrendo."
28. 9. 2009
Úsměv je při vlídném přijímání bližního objetím, které tiskne k hrudi více než obyčejný pozdrav.
"Il sorriso nell'accoglienza del prossimo è un abbraccio che stringe al petto più del semplice saluto."
V dnešní myšlence je zdůrazněn význam úsměvu, který může mít pro bližního též „léčivé“ účinky. Může bourat bariéry předsudků, může překonat ostych, který bližní cítí, a zvláště je projevem vroucího přijetí a výrazem otevřenosti vůči němu. Nejde však o jakýkoli úsměv. Některé formy úsměvu mohou naopak vzbudit u bližního odpor a podpořit jeho obavu, ostych či předsudek. Úsměv, který pomáhá bližnímu, je ten, který vychází spontánně z čistého srdce. Není to tedy nic umělého. Je to spontánní projev milosrdné lásky vůči bližnímu, kterému se tak dává najevo, že je drahý a plný důstojnosti, navzdory všem svým nedostatkům. Úsměv tohoto typu může být pro bližního dokonce jedním z prostředků obrácení, pakliže vychází z lidského srdce, v němž přebývá milosrdná Boží láska.
29. 9. 2009
Jak často pamatuješ na anděla strážného? Už jsi mu někdy poděkoval?
"Quante volte ti ricordi dell'Angelo Custode che ti è a fianco? Lo hai mai ringraziato?"
30. 9. 2009
Pravá pokora se rodí ze spravedlnosti a zdokonaluje se v lásce.
"La vera umiltà nasce dalla giustizia e si perfeziona nella carità."
Pokora znamená „být na svém místě“. Vychází ze ctnosti spravedlnosti, skrze kterou dává člověk každému to, co mu náleží (Bohu, bližním, sobě, tvorům). Pokora je oním uznáním svého vlastního místa a zároveň místa toho druhého, které pokorný člověk nezastoupí – nepostaví se na ně, protože ví a schvaluje to, že patří někomu jinému. Ovšem ani tento postoj nestačí. Kdyby člověk stroze zůstával jen při chladné „spravedlnosti“, stále by nebyl Bohu příliš podobný. Bůh je Láska, a tedy i veškeré naše postoje by měly vycházet z lásky a směřovat k ní. Láska je tak dynamická, že může dokonce způsobit, že člověk „ze svého místa vyjde“ a postaví se na jiné místo, které mu vlastně nenáleží. Láska je více než všechna pravidla a nezřídka je překonává. Abys však mohl být veden láskou – správným směrem, musíš být blízko tomu, který sám je Láska, a také si svůj „směr“ nechat překontrolovat. Protože, jak říkal jeden svatý, „lépe je belhat se po cestě, než utíkat mimo cestu“. A to by se mohlo stát, kdyby si člověk domýšlel, že směr, kterým utíká, je ten dobrý, ten nejlepší, ten Bohu milý. A přitom by se nechával vést jen svou vlastní ctižádostivostí, aniž by to tušil. A jestliže si svou cestu neověří (např. u dobrého kněze), může se stát, že se bude „cestě“ stále víc vzdalovat.
Procházet historii
leden 2025
prosinec 2024
listopad 2024
říjen 2024
září 2024
srpen 2024
červenec 2024
červen 2024
květen 2024
duben 2024
březen 2024
únor 2024
leden 2024
prosinec 2023
listopad 2023
říjen 2023
září 2023
srpen 2023
červenec 2023
červen 2023
květen 2023
duben 2023
březen 2023
únor 2023
leden 2023
prosinec 2022
listopad 2022
říjen 2022
září 2022
srpen 2022
červenec 2022
červen 2022
květen 2022
duben 2022
březen 2022
únor 2022
leden 2022
prosinec 2021
listopad 2021
říjen 2021
září 2021
srpen 2021
červenec 2021
červen 2021
květen 2021
duben 2021
březen 2021
únor 2021
leden 2021
prosinec 2020
listopad 2020
říjen 2020
září 2020
srpen 2020
červenec 2020
červen 2020
květen 2020
duben 2020
březen 2020
únor 2020
leden 2020
prosinec 2019
listopad 2019
říjen 2019
září 2019
srpen 2019
červenec 2019
červen 2019
květen 2019
duben 2019
březen 2019
únor 2019
leden 2019
prosinec 2018
listopad 2018
říjen 2018
září 2018
srpen 2018
červenec 2018
červen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
únor 2018
leden 2018
prosinec 2017
listopad 2017
říjen 2017
září 2017
srpen 2017
červenec 2017
červen 2017
květen 2017
duben 2017
březen 2017
únor 2017
leden 2017
prosinec 2016
listopad 2016
říjen 2016
září 2016
srpen 2016
červenec 2016
červen 2016
květen 2016
duben 2016
březen 2016
únor 2016
leden 2016
prosinec 2015
listopad 2015
říjen 2015
září 2015
srpen 2015
červenec 2015
červen 2015
květen 2015
duben 2015
březen 2015
únor 2015
leden 2015
prosinec 2014
listopad 2014
říjen 2014
září 2014
srpen 2014
červenec 2014
červen 2014
květen 2014
duben 2014
březen 2014
únor 2014
leden 2014
prosinec 2013
listopad 2013
říjen 2013
září 2013
srpen 2013
červenec 2013
červen 2013
květen 2013
duben 2013
březen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
září 2012
srpen 2012
červenec 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
únor 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
květen 2004
duben 2004
březen 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
srpen 2002
červenec 2002
červen 2002
květen 2002
duben 2002
březen 2002
únor 2002
leden 2002
prosinec 2001
listopad 2001
říjen 2001
září 2001